První víkend v Avonu-trail park!

Takže první víkend jsme jeli do trail parku, páč moje rodinka přímo zbožňuje čtyřkolky! :D
Je to kousek od Avonu-asi 20minut. Kempovali jsme uprostřed louky v přívěsu- 2 bráchové, rodiče, jedna Laura a pes :D Vedle nás pak ještě ve svém přívěsu byl starší brácha s manželkou a vedle v přívěsu jeho manželky rodiče-> prostě takový rodinný víkend! :D Večer jsem jela na svojí první projžďku se svým druhým nejstarším bráchou, jeho synem a babičkou, byla to dost sranda a hlavně-dokonalá příroda kolem!!! Bohužel jsem u sebe neměla foťák, ale příště..!! Jeli jsme k řece, kde jsme potom rybařili a pak jeli zase nazpět. Chvíli seděli u ohně a šli spát. Další den jsme jezdili po trail parku, nejdřív se skupinkou lidí-host taťka s tímhle pomáhá, a potom sami. Dokonce jsem i řídila!!! Úplně sama!! Kousek, ale přece! :D Takže to byl krásný víkend a příští víkend black hills!!!

:)

!!!

Můj první týden v Avonu!

Všechno začíná být lepší a lepší!!

První den ve škole byl parádní, plno nových lidí, a hodně nových věcí..Učitelé jsou neskutečně ale neskutečně milý a ohleduplní, naprosto nesrovnatelné s většinou učitelů v ČR. Je to učení totiž baví. Tuhle tu nelehkou profesi si vybrali, protože CHTĚJÍ učit a ne protože jim nic jiného nezbývá. Nevyžívají se v zesměšňování děcek před třídou, nedělá jim potěšení když dostanete špatnou známku. Jednají s vámi jako sobě rovnému a tak se i děcka tady chovají k nim. Nikdo nic v hodinách nenamítá, žádný hloupý kecy, žádný "proč já, ach jo, zase, tohle mě nebaví,.." z tohohle jsem tady asi nejvíc v šoku-samozřejmě příjemně! Neříkám, že takový jsou všichni učitelé u nás, ale každý takové ty typy co prostě milují urážení svých žáků známe. To je základní rozdíl. A teď bych ráda řekla, že není pravda, že by se snad v Americe učili kraviny. Vůbec ne. Mě na základce jeden učitel vyprávěl, jak jsou Američani hloupí kvůli jejich vzdělávacímu programu-pěkná kravina! Naopak- třeba biologie- opravdu téměř každou hodinu děláme nějakou laborku.. Něco zkoumáme, zjišťujeme a tak..Třeba jsme pozorovali brouky a dělali různý pokusy aby jsme dokázali, že je přitahuje vlhko. Museli jsme zjistit základní rozdíly mezi samičkou a samcem, jejich druh obrany atd..V česku si prostě řeknem-přitahuje je vlhko, rozdíly jsou tady tyhle mají tolik a tolik noh-nazdar bazar naučte se to doma nazpaměť a pak to jenom přepište na písemku. Nebo jsme zkoumali vodu. To bylo obzvlášť zajímavý- jak vlastně fungují kapilární jevy, jak reaguje na teplotu oproti písku, jaký je rozdíl mezi vodou a olejem, atd...Všechno jsem viděla na vlastní oči. Jo a laborka- to dostanete předtištěný papír a jenom doplníte informace- nemusíte se doma trápit s nějakou přípravou, která stejně nikoho nezajímá.
V chemii to stejný, prostě super!! Jenom mě mrzí, že ještě všemu moc nerozumím..

Takže asi takhle něco málo o vyučování.:)
Děcka jsou taky hodně jiný.. Tady v Avonu se prostě neřeší jestli přijdete do školy v džínech nebo teplácích. Jestli je vaše oblečení značkové, jestli to je poslední trend, prostě nic. Tohle není po celé Americe, to mi je jasný, ale musela jsem potom přemýšlet, jak se prostě někdy zabíráme maličkostmi, které nejsou vlbec důležité a jsou až povrchní ..

Takže shrnutí: první týden supeeer! 

První dva dny v Dakotě

Tohle se mi moc nechce rozepisovat..

Prostě to nebylo vůbec lehký, ale hodně těžký. Měla jsem sto chutí to otočit zpátky, zalízt pod postel a už nikdy nevytáhnout ani paty. Jenom jsem brečela ve svém pokoji, nedovedla jsem si představit, že tady, někde mezi kukuřicí v malé vesničce kde není ani kavárna a všude jenom kukuřice strávím týden, natož celých deset měsíců! Ani jsem si nevybalila, jenom jsem vystrašená seděla na posteli a plakala. Šla jsem brzo spát na doufala jsem, že to ráno přejde, ale ee.. Nepřešlo, pořád to bylo stejně děsivý.. Celé ráno jsem probrečela v posteli, volala s tetami, a nakonec jsem se odhodlala si vybalit.. Večer jsme se měli já s mojí host mom sejít s exchange studentkou z Německa a její host mamkou.. Má oooobrovský dům s bazénem, což mi v téhle situaci moc nepřidalo. Teď když o tom zpětně píšu si uvědomujiu, jak povrchní to bylo myšlení. Věc číslo jedna: Amíci nezávidí- Američani jsou opravdu přející.. Večer jsme se tedy sešly ve škole a rovnou domluvili věci kolem předmětů atd..Už ho měli pro mě předchystaný a máme ho s Clarou-tou Němkou stejný: Study hall, biology, algebra, american government, choir, lunch/study hall, chemistry, English, American history. Oficiálně jsme v juniorech a se senior class máme pouze government a chemistry, což mě hodně mrzí, protože mám raději děcka v seniorech-tam ale prostě na téhle škole exchange studenti nemůžou:/ Potom jsme zašli do místní restaurace-> jak z filmu taková ta u dálnice :D a zamilovala jsem se do cheese balls!!! :D Takže po tomhle to už bylo mnohem lepší. Škola se zdála být fajn, Němka taky, a navíc jsme pak s mamkou projížděli městečko a kecaly a vlastně to tady není tak špatný-spíš naopak-nádherný..!

Takže z toho plyne asi tohle: Začátky asi nikdy nejsou lehký, človek si uvědomí tu vzdálenost jak prostorovou tak hlavně i časovou, přišla jsem si tu hodně sama, ale je důležitý nezapomenout, že nic není tak špatné jak se zdá-opravdu!!

Západ slunce!

NEW YORK!!!!!

HI!

Takže sečteno a podtrženo, NY je jedno nejúžasnějších míst kde jsem kdy byla!! Naprosto úžasná atmosféra, kolem do kola je to prostě nádherný, nevím co víc dodat!:)

Nebudu rozepisovat přesně každý den, spíš takový menší repete s fotkami:
V New yorku jsem strávila krásných 5 dní (ok, první jsme přijeli na večer-> 2 hodinové zpoždění v Amsterdamu udělalo své, a pak už jenom krátký úvod.Naopak poslední den jsme vyjížděli v různých časech na letiště-já s Natkou v 6:15 směr letiště NY a následovně Minneapolis)
 První den jsme vyrazili do Central parku..Takže splněný sen hned na začátku!!! Dostali jsme mapy NY, nějaké stručné instrukce, zahráli pár seznamovacích her a šli se trošku projít:)

mapaaaa!

                                       

     

s holkama:*

..Dál jsme nasedli do metra a jelo se na Rockefeller!!

Subway!

Na rockefelleru jsme potkali pár kamer :D 

s empire state building v pozadí!

pohled dólů

CENTRAL PARK !!!

Poté jsme dostali rozchod u obchoďáku a šly jsme s holkama na oběd.. 

..A večer se šlo na TIMES SQUARE!

..Prostě šaty uprostřed toho obrovskýho frmolu stáli šaty

Time Square!

Další den jsme jeli tím pravým typickým americkým žlutým školním autobusem..

jedeeeeem!

bus :D 

(:D) omrknout sochu svobody, neskutečný zážitek!!!

památník 

brutální výhled na NY

Socha svobody!!!

Potom nějaký ten menší rozchod, a pak pauza na oběd ve které jsme se zašli podívat na ground zero (památník po dvojčatech). Musím uznat, že z toho místa prostě přímo sálá smutná atmosféra..

Tohle jsem moc nepobrala :D Prostě to je ON! :D 

....

...

Pak jsme mrkli na taneční představení jakých si bráchů a přišli pozdě na sraz :D

A večer- Noční Manhattan <3 ..K tomu není co dodat:)

!:)

Další den jsme prošli Central parkem (aaaach)

central paaaaark!

na druhou stranu Manhattanu a dál metrem na-> 5th Avenue!

Celkem šok když jsme vyšli z metra :D Opravdu síla!!

apple store!!!

starbucks na 5th avenue!

Další den jsme si mohli vybrat co chceme dělat. Na výběr bylo muzeum umění, Central park, Chine town, nakupování a nevím co ještě. Já si vybrala program, kde jsme prošli místa z filmů ma zakončili to v Soho a china townu.. Myslím, že nejlepší volba!

imagine:)

tak tady- gossip girl-chuck & blair-svatba!

s panem dokonalym!!:D

NY-vlakové nádraží!

Večer jsme měli v hostelu barbecue a mě přišla navštívit teta se strejdou a sestřenkami z Columbie, kteří právě dorazili do NY!!!!! To byl neskutečný zážitek......

se sestřenkou:*

Dál nějaký závěrečný řeči a mě holky naverbovaly do videa o našem soustředění-NAJS!:D

V noci jsme se sbalili a další den v 6:15 vyjížděli na letiště. Tam vystupovala první skupina na terminálu a my na jiném->kvůli leteckým společnostem a destinacím. Tady se ale stal zkrat v podobě toho, že autobusák vyložil můj příruční kufr (mimochodem i s noťasem) na prvním terminálu. Díky bohu mě nevím proč napadlo z tohodle kufru vytáhnout největší kabelku, nabíječku na mobil, peníze a důležitý papíry.
Loučení s Iris (leaderkou naší amazing yellow skupiny:D) bylo těžký, protože jsem si ji opravdu moc oblíbila, ale alespoň jsem s ní v kontaktu a hodně krát mi pomohla ze smutnělíny :))

Takže-let v pohodě, přiletěli jsme do Minneapolis s menším zpožděním, ale věděla jsem, že mám celkem dost času, tak jsme se šly ještě porozhlídnout po obchodech.. Jenomže potom jsem najednou měla jenom 20 minut..Tak jsme se s natkou rozhodly, že radši už půjdem na můj terminál. Cestou nás předběhla spěchající paní, tak jsme se smály, že to by byla sranda, kdyby utíkala na můj let :D. Letělo mi to ze sekce "A" a my byly na sekci "D", takže jsem měla pocit, že to od sebe nemůže být zas tak daleko. To jsem se trošku spletla..:D po deseti minutách jsme ještě nedošly ani k sekci "B" a já už začala být trošku nervózní. Přidaly jsme do kroku a ubraly na povídání. Potom už jsem začala ale opravdu být hodně nervózní, takže jsme se s Natalkou jenom ve spěchu rozloučily a já se rozutíkala po šipkách k "áčkům" pořád nic, měla jsem asi 5 minut a modlila jsem se, aby tady nebyli podobný vymoženiny jako  v Paříži na letišti-metra mezi různými částmi letiště atd..doběhla jsem k obrovskýmu schodišti a výtahu. Ve spěchu jsem se zeptala jakýchsi údržbářů kudy kam a jak to vzít zkratkou. Nějak jsem si to zapamatovala a utíkala jsem jako o život. Cestou jsem mimochodem předběhla naší paní, kterou jsme potkaly předtím :D Konečně jsem doběhla ke své bráně asi tři minuty před odletem a- NIKDE ZATRACENĚ NIKDO!! Tak jsem se ve spěchu lidí kolem ptala, jestli neletí do Sioux Falls, nikdo. Seděla tam letuška-hrozně milá slečna, a ta mě začala uklidňovat, že si mě najdou, že se nemám čeho bát a potom mi to došlo- Vždyť já mám ještě celou hodinu a celé 3minuty!! -> zapomněla jsem si přetočit hodinky o jednu hodinu! :D Začala jsem se smát, celá uřícená si sedla pod obrazovku kam zamnou pak přišla paní a řekla mi, že mám prý nádherný vlasy-> to mě dostalo ještě víc a já jí přes smích nemohla ani poděkovat :D Takže jsem tu novinu psala Natce, ale už jsem se pro jistotu z tohoto gatu nehla ani na krok! 

..a tohle byla naše zábava na letišti :D:D

A na závěr můj první americkej cupkace <3

Odlet a přílet!

Tak je to tady!!!
Ve středu 14. Srpna v 7:00 . Odbavování proběhlo v pořádku, stačí jenom udělat psí očka a snad i pár kilo na vrh by mi odpustili :D dokonce mi byla nabídnuta letuška, ale to jsem s hrdostí odmítla, že už jsem přece velká holka:D (ne vážně, to mě dost pobavilo:D) ..Pořád jsem čekala kdy začnu plakat, ale to s mým taťkou prostě nejde, protože vtípků o Dakotě a nekonečných polích kukuřice má ohromnou zásobu. :D

Takže věc se měla tak, že jsem z Prahy letěla ještě s dvěma suprovýma češkama do Amsterdamu kde jsme čekali asi 5 hodin.

 Zašly si na oběd-

bylo to faaakt vyborny!

..A potom jsme prošli snad triliardou kontrol, taky jsme si pokecali s českým američanem :D -Stáli jsme v řadě, když najednou za ivankou zavřeli páskou, tak jsme zas použili psí oči a nenápadně ukázali průkazku exchange studenta, tak nás nakonec pustili s ní ke stolečku, kam k nám přišel pán a vyptával se nás kam letíme, s kým letíme, proč letíme, kdo to celý platí, co dělají naši rodiče..Klasický otázky:D Ale v půlce jsme se o něčem s holkama bavili česky a on potom, že je ze Slovenska a tak výslech pokračoval v češtině :D Potom jsme se dostali k další hodně chaotické přepážce, kde nikdo pořádně nevěděl co dělat, protože první se musel dát pas jedné paní, která ho naklapala do počítače a potom další u které jste mohli projít "na další level" :D jenomže to nikdo nevěděl, tak potom, když jsem to pochopila,  jsem se snažila nasměrovat pár lidí, protože to se fakt nedalo. Dál už jenom po trilionkráté moje věci projeli tunelem a já prošla rámem. Tam jsme se potom všechny sešly a pokračovaly do letadla. S Ivkou jsme seděli vedle sebe, a Natka seděla pár řad před námi.. Vedle nás seděla paní z New Jersey, byla moc milá a ptala se nás na naši romskou menšinu :D:D to bylo celkem vtipný, vůbec nechápu, kde k tomu přišla! Taky jsmeprošli kolem pár dalších exchange studentů.

..Letadlo nastartovalo, a najeli jsme na správnou odletovou dráhu, jedeme, jedeme a najednou whuuuuuu...všechno vypne, zhasne, ztichne :D Řeknu vám, není to potom pěkných děvět hodin letu, když se tohle stane 2x a k tomu ještě čekáte 2 hodiny než to opraví..:D Ale zvádli jsme to! Pilot byl vtipálek, tak to byla i sranda. Formulář jsme vyplnili holky spolu, v těch dvou hodinkách za pomocí tohodle-http://www.cestovani-po-usa.cz/pages-cz/formulare-vyplneni-v-letadle-celni-prohlaseni-usa-amerika.html

Výhled!

..jídlo v letadle-"mooc yummy" přísahám! :D 

Konečně jsme doletěli do Newarku!!!!! Tam jsme si nejdřív vystáli řadu k pánovi, který zkontroloval naše pasy, víza...Snažili jsme se vybrat toho co nejmilejšího, a vydařilo se, dokonce jsme mohli jít k "okýnku" spolu :D Potom jsme ještě odevzdali dotazník a protože jsme vzorňačky vyplnily, že převážímě nějaké "jídlo" tak jsme museli jít k policistovi a ten se nás zeptal co to je, tak jsme opět udělali psí očka a řekli, že nějaké čokolády pro rodinu a tak..Bez problému nás nechali jít a my se konečně dostali ven, kde na nás čekal nás leader! Tam jsme ještě pár minut počkali, protože tam byla jedna slečna z jiné organizace, nikdo na ni nečekal, vůbec nevěděla chudák co má dělat. Tak spolu zavolali na pár čísel, kde jí řekli, ať si cosi zjistí, prostě ji nechali úplně na holičkách. Nakonec se dovolali někomu nápomocnějšímu, tak ji ještě doprovodil na jiný terminál. My potom nasedli do přistaveného autobusu a jelo se směr NEW YORK!!! Připadala jsem si jako ve snu, když jsem poprvé viděla obrysy toho oooobrovitánskýho města....Všechno jak z filmu!! :D Nevěděla jsem kam se kouknout dřív!! Opravdu nádhera:)

Focený z busu, takže kvalita nic moc, ale žádná fotka nedokáže ukázat jaký úžasný pocit to byl!

...Dál už jsme jenom dojeli do hostelu, kde nás rozdělili do pokojů. Naštěstí jsme byly češky pohromadě+ ještě tři holky..Pokoje nic moc, prostě hostel, ale jinak moc pěkný, a hlavně blízko central parku!->hostel-mapa

Potom už jsme šli jenom na véču, proběhlo nějaký rozdělení a hurá spát!!

Vízum!

Musím uznat, že tahle překážka pro mě byla zatím ta nejtěžší. Ale není se čeho bát!
Ze všeho nejdřív se člověk musí zaregistrovat a vyplnit plno otázek po internetu. Přesný návod jak na to jsme dostali od into na semináři, takže s tímto nebyl snad vůbec problém. Zaplatíte SEVIS poplatek a už jenom čekáte na odpověď z ambasády. Ta může přijít hned, a nebo to taky může trvat i pár dní.
Potom si iuž jenom vyberete datum schůzky a první část je za vámi!:)

..Takže jsem se 10. června sbalila a i s maminkou jsme jely večer do Prahy kde jsme přespali asi 100 metrů od ambasády v jednou hotelu. Další den jsem měla schůzku na 8:45, kam by jste měli přijít na čas, a max o 15 minut dřív. Stejně, jak jsem se potom dozvěděla, na 8:45 to měli snad všichni, takže jsme si tam potom pěkně postáli v řadě, kde vám kouknou do kabelky jestli tam náhodou nemáte (tak jo, fakt nevím co čejak, že najdou v kabelce 15x10 :D ale budiž.) Potom jsme po jednom vcházeli dovnitř (pokud vám je nad 18, tak nemáte právo na doprovod rodiče), kde odložíte svoje věci na pás a sám potom projdete bezpečnostním rámem. Na této recepci musíte ponechat veškerou elektroniku(jako i sluchátka, ipody, prostě všechno<-najs.), potom na vás čeká fronta u vašeho prvního okénka. Tam už celá nedočkavá stojí paní- Češka, která po vás bude chtít:  -pas
                             -DS formulář (ten jsme dostali na semináři)
                             -potvrzení o zaplacení SEVIS poplatku (prostě až to budete platit, tak si jenom vytiskněte to potvrzení. Já to tak neudělala, tak jsme to vyjela z výpisu karty, a paní se to moc nelíbilo,                                                                                                                                         ale vzala mi to..)
                             -potvrzení o zaplacení kurýra (tak o tomto jsem vůbec nevěděla, takže mi ta milá paní připravila takovou menší soukromou městkou hru. Jednoduše- prostě jsem vyfasovala mapu dostala                             podací lístek a pelášila na vyznačenou poštu, kde jsem doplatila tady tu položku..sranda:D )
                          -obálku se jménem, adresou a tel. číslem (jo, tak o tom jsem taky nevěděla, ale opět dostala jsem i obálku:) )

A až jí tohle všechno předáte, tak si počkáte až si vás zavolají hned k okýnku vedle, kde po vás budou chtít 160 dolarů (nebo cca. 3200 KČ)
Když zdoláte tyto dvě milé paní, tak už stačí jenom počkat, až si vás vyzve ve vedlejší propojené místnosti k okénku amík (v mém případě opravdu moc milá slečna), který vám udělá otisky prstů a ptá se vás anglicky ptá na věci typu: kde budete bydlet, kolik má moje host rodina členů, jak dlouhý je můj pobyt, ale třeba i jestli už jsem agentuře zaplatila, chtěli po mě i něco čím bych to mohla prokázat. NA ŠTĚSTÍ jsem u sebe měla fakturu, která postačila a mohla jsem kooonečně nadobro odejít:)
Vízum vám potom pošlou poštou:)
Takže co s sebou: pas, DS formulář, potvrzení o zaplacení SEVIS poplatku, potvrzení o zaplacení kurýra, obálku s kontakty, 160 dolarů, a nějakou průkaznost zaplacení agentuře...
To je tak vše, přeji hodně štěstí, pokud vás to taky čeká, ale pokud jsem to zvládla já se svojí mizernou angličtinou, tak všichni!!:)

PS: pokud ještě nemáte rodinu, ale už by se váš eventuální odlet měl blížit, můžete si o vízum taktéž zažádat a zajít si na ambasádu. Vízum vám nedají, ale jakmile budete mít rodinu, pošlete jim kontaktní informace k rodině a oni vám ho zběžně dodají. Ať pak nejste v časovém presu:)